Počátek tohoto zlatého věku spadá do obdoví panování abbásovského chalífy Hárúna ar-Rašída (786-809), které se vyznačovalo vědeckou, náboženskou a kulturní prosperitou. Do období jeho vlády pravděpodobně spadá i otevření otevření Domu moudrosti v Bagdádu, v němž sídlili učenci z různých částí tehdejšího světa. Výsledky jejich bádání i práce dalších středověkých učenců islámského světa jsou zřetelné zejména v
↑ROBINSON (EDITOR), Francis. The Cambridge Illustrated History of the Islamic World. : Cambridge University Press, 1996. S. 228–229.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑William Bayne Fisher, et al, The Cambridge History of Iran 4, Cambridge University Press, 1975, p. 396
↑Shaikh M. Ghazanfar, Medieval Islamic economic thought: filling the "great gap" in European economics, Psychology Press, 2003 (p. 114-115)
↑Joseph A. Schumpeter, Historian of Economics: Selected Papers from the History of Economics Society Conference, 1994, y Laurence S. Moss, Joseph Alois Schumpeter, History of Economics Society. Conference, Published by Routledge, 1996, ISBN0-415-13353-X, p.64.
↑A. I. Sabra, 1996. Tradition, Transmission, Transformation: Proceedings of Two Conferences on Pre-modern Science held at the University of Oklahoma. Redakce Ragep F. J.. : Brill Publishers. ISBN90-04-09126-2. Kapitola Greek Science in Medieval Islam, s. 20.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Zdroj:https://cs.wikipedia.org/wiki/Věda_ve_středověkém_islámském_světě Text je dostupný za podmienok Creative Commons Attribution/Share-Alike License 3.0 Unported; prípadne za ďalších podmienok. Podrobnejšie informácie nájdete na stránke Podmienky použitia.