Čingischánovo mezinárodní letiště Чингис хаан олон улсын нисэх онгоцны буудал | |
---|---|
![]() | |
Základní informace | |
Stát | ![]() |
Nejbližší město | Ulánbátar (52 km) |
Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
Provozovatel | Nové mezinárodní letiště Ulánbátar s. r. o. |
Otevření | 2021 |
Kód letiště ICAO | ZMCK |
Kód letiště IATA | UBN |
Souřadnice | 47°39′6″ s. š., 106°49′18″ v. d. |
Nadmořská výška | 1366 m n. m. |
Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
Odkazy | |
Web | ulaanbaatar-airport.mn |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čingischánovo mezinárodní letiště (IATA: UBN, ICAO: ZMCK), označované také jako Nové mezinárodní letiště Ulánbátar,[1][2] je hlavní letiště obsluhující Ulánbátar a jediné[zdroj? mezinárodní letiště v Mongolsku. Otevřeno bylo 4. července 2021 a nahradilo Mezinárodní letiště Bujant Uchá.
Jedná se o největší letiště v zemi, které slouží jako uzel pro všechny hlavní mongolské letecké společnosti, a nachází se v údolí Khöshig v Sergelenu v provincii Töv, 52 km jižně od Ulánbátaru a 20 km jihozápadně od Zúnmodu. Letiště je s Ulánbátarem spojeno dálnicí a z různých míst města jezdí kyvadlová autobusová doprava.[3] Z letiště létají přímé lety do vnitrostátních destinací a do různých mezinárodních destinací v Asii a Evropě.
V roce 2023 obsloužilo přibližně 1,7 milionu domácích a mezinárodních cestujících.[4]
Nové letiště dostalo svůj současný název 2. července 2020, přičemž dosavadní Čingischánovo mezinárodní letiště se vrátilo k názvu Mezinárodní letiště Bujant Uchá z roku 2005.[5]
Původní hlavní letiště v Ulánbátaru, Mezinárodní letiště Bujant Uchá, založené v roce 1957, se nachází v těsné blízkosti dvou hor na jihu a východě, takže bylo možné využívat pouze jeden konec dráhy, který měl často problémy s povětrnostními podmínkami.[6] Nové letiště bylo navrženo s kapacitou odbavení až 1100 cestujících za hodinu a tří milionů cestujících ročně,[7] přičemž nákladní kapacita byla stanovena na 11 900 tun.
Jeho výstavbu z větší části financovalo Japonsko (JICA) prostřednictvím zvýhodněné půjčky (93 %), zbytek poskytl mongolský stát.[8]
Počáteční plánování letiště proběhlo v roce 2006 za pomoci Japonska.[9]
V květnu 2008 byla mezi mongolskou vládou a Japonskou bankou pro mezinárodní spolupráci podepsána smlouva o 40leté zvýhodněné půjčce ve výši 28,8 miliardy jenů (385 milionů USD) s úrokem 0,2 % na výstavbu nového mezinárodního letiště.[10] Podle podmínek této půjčky musí být projekt realizován japonskými konzultanty a dodavateli, avšak materiály a zařízení, které dodavatelé použijí, mohou být až ze 70 % z jakékoli země. Mezi lety 2009 a 2011 vypracovaly společnosti Azusa Sekkei a Oriental Consultants Joint Venture projektovou a nabídkovou dokumentaci letiště. V roce 2011 bylo vyhlášeno výběrové řízení na výstavbu letiště, přičemž v technické soutěži uspěla společnost Mitsubishi-Chiyoda Joint Venture (MCJV). Důkladná revize ceny a jednání o smlouvě byly ukončeny 10. května 2013, kdy byla podepsána hlavní smlouva o výstavbě mezi MCJV a Mongolským úřadem pro civilní letectví.
Konečná výše půjčky od japonského státu na výstavbu letiště činí 65,6 miliardy jenů (600 milionů USD) s dobou splácení 40 let.[9]
Slavnostní zahájení výstavby se konalo 22. dubna 2012,[11] kdy byla zahájena výstavba protipovodňového systému. Další probíhající práce zahrnovaly výstavbu elektrického vedení z Nalajchu.
Hlavní výstavba trvala od května 2013 do dubna 2020.[12] Dne 13. září 2013 byla zahájena betonáž řídicí věže, 29. ledna 2014 byla dokončena výstavba elektrické rozvodny letiště a její připojení k mongolské elektrické síti.[13]
V květnu 2016 byla zahájena výstavba šestipruhové, 30 km dlouhé dálnice do Ulánbátaru, která skončila v roce 2019.
I když byl původní termín otevření stanoven na prosinec 2016,[14] většina stavby skončila až v roce 2017. Otevření letiště bylo opakovaně odkládáno na roky 2018,[9] 2019,[15] 2020[16] a 2021.[17] Tato zpoždění souvisela s jednáními o smlouvách týkajících se provozu a vlastnictví letiště, výstavbou dálnice do Ulánbátaru a dopady pandemie covidu-19 v Mongolsku.
Provoz na letišti byl zahájen 4. července 2021 prvním letem do Tokia společnosti MIAT Mongolian Airlines na trase Ulánbátar–Narita–Ulánbátar s letadlem Boeing 737.[18]
Čingischánovo mezinárodní letiště provozuje společnost Nové mezinárodní letiště Ulánbátar s. r. o. (mongolsky: Нью Улаанбаатар интернэйшнл эйрпорт ХХК),[19] která je zodpovědná za provoz letiště do roku 2036.[20] Jedná se o partnerství mezi dvěma společnostmi: Japan Airport Management LLC (vlastněnou společnostmi Mitsubishi Corporation, Narita International Airport Corporation, Japan Airport Terminal a JALUX), která vlastní 51 % společnosti, a společností Khushigiin Khundii Airport (mongolsky: Хөшигийн хөндийн нисэх онгоцны буудал ТӨХХК), financovanou mongolskou vládou, která vlastní 49% podíl.[6] Společnost JALUX spravuje maloobchodní činnosti letiště.[20]
(Aktualizováno 18. května 2024.)[21][22][23]
Letecká společnost | Destinace | |
---|---|---|
![]() |
![]() |
Čchongdžu[24] |
![]() |
![]() |
Chöch chot |
![]() |
Tokio-Narita | |
![]() |
Soul | |
![]() |
sezónně: Chanbumbat[25] | |
![]() |
![]() |
Pusan |
![]() |
![]() |
Chöch chot · Peking |
![]() |
![]() |
Soul |
![]() |
![]() |
Hailar · Mandžuli · Peking-Ta-sing |
![]() |
Almaty | |
![]() |
Mörön | |
![]() |
![]() |
Irkutsk · Ulan-Ude |
![]() |
![]() |
Soul | sezónně: Pusan |
![]() |
![]() |
Soul |
![]() |
![]() |
Krasnojarsk |
![]() |
![]() |
Kanton · Peking |
![]() |
Hongkong | |
![]() |
Tokio-Narita | sezónně: Ósaka | |
![]() |
Soul · Pusan | |
![]() |
Altaj · Bajanchongor · Dalanzadgad · Chovd · Mörön · Ölgij · Ulángom · Uliastaj | |
![]() |
Frankfurt | |
![]() |
Sezónně: Bangkok · Phuket | |
![]() |
Istanbul | |
![]() |
![]() |
Istanbul |
![]() |
![]() |
Sezónně: Soul |
![]() |
![]() |
Sezónně: Jakutsk |
Letiště má rozlohu 104 200 m2[7] a jednu vzletovou a přistávací dráhu o délce 3600 metrů a šířce 45 metrů. Dále má 3339 metrů dlouhou (23 metrů širokou) paralelní pojížděcí dráhu, dvě rychlé pojížděcí dráhy a tři opouštěcí pojížděcí dráhy.[20]
Osobní terminály letiště mají rozlohu 25 300 m2,[7] přičemž příletová hala se nachází v přízemím a odletová hala ve druhém patře.
Nákladní terminál má rozlohu 3750 m2 a jeho roční kapacita činí 11 900 tun nákladu. Obsahuje také oddělená zařízení pro dovoz/vývoz nebezpečného, cenného a chlazeného zboží.
Letiště je s Ulánbátarem spojeno dálnicí a od centra města je vzdáleno přibližně 50 km. K dopravě slouží kyvadlová autobusová doprava, taxíky a soukromá vozidla.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chinggis Khaan International Airport na anglické Wikipedii.